Darkness in the Rear View Mirror

23. června 2016 v 21:08 | Nightmare |  Micropasta
Vždy jsem byl neklidný, když jsem jel domů sám a v noci. Nejhorší bylo prvních pět jízd hned po tom, co jsem dostal řidičák, ale neodbytný strach na sebe nenechal čekat ani dnes. Je matoucí se podívat do zrcátka a nic nevidět, tím nic mám na mysli temnotu noci. Nutnost kontrolovat zpětná zrcátka mě dělá nejistým, když v nich vždy vidím temné prázdno, nebo ještě hůře, když někdo sedí na zadním sedadle a civí na mě.


V létě roku 2003 jsem jel sám z párty po na dálnici 902. Byla už skoro půlnoc, netřeba říkat, že byla černočerná tma. Jako obvykle jsem byl nahraně. Měl jsem vypnuté rádio a vše, co jsem mohl slyšet, byl tlumený zvuk pneumatik na silnici a jednostrané hučení motoru. Pohlédl jsem do středního zpětného zrcádka a neviděl nic než tmu.

Vím, že jsem se podíval dozadu a nic jsem tam neviděl. Jsem si tím jistý. Jen zdánlivě nekonečná temnota noci. Pamatuji si to tak jasně, protože ani ne deset sekund od posledního zkontrolování jsem vzadu uviděl auto. Přední světla jsem měl sklopené. Přepadl mě jeden z těch náhlých návalů adrenalinu, jako když si myslíte, že jste uviděli koutkem oka za oknem člověka, ale přitom je to jen strom. Deset sekund dříve za mnou nic nebylo. Pak náhle auto. Jel jsem celou cestu sám a věděl jsem, že něco nebylo správně.

Druhý den ráno jsem našel na zadní části auta dvě řady škrábanců. Jedna z nich byl na pravé straně a druhá na levé. Vůz byl dost starý. Mohlo to tam být několik měsíců, ale tohle bylo poprvé, co jsem si je zřetelně prohlédl. Ve zpětném pohledu existují dva způsoby, jak se to mohlo tu noc stát.
Možnost první: Nějaká závada v realitě nebo něco nadpřirozeného, to druhé auto se pak nějak objevilo za mnou deset sekund po tom, co jsem se podíval do zrcádka. Nicméně, při druhé možnosti mi tuhne krev v žilách, když se nad tím zamyslím a vezmu to v úvahu.

Napadlo mě to až několik měsíců po faktu. Ostatně... Jízda o samotě v noci mě teď děsí ještě více.
Možnost druhá: Auto bylo v pohodě a něco za mnou muselo být. Nicméně, muselo to být něco velkého, širokého a černého jako je sama noc, muselo to lpět na zadní části auta, zakrývat můj výhled na zadní část silnice a zanechat na stranách auta hluboké rýhy.

A já to to bezděčně dopravil až ke mně domů.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 creepypasters creepypasters | 23. června 2016 v 22:10 | Reagovat

Já to cu domůůů!

2 Nightmare Nightmare | 24. června 2016 v 9:47 | Reagovat

[1]: Já teda ne XD

3 Jane The Killer / KIRA / Jane Jane The Killer / KIRA / Jane | 26. června 2016 v 13:06 | Reagovat

Ouuuuuuu *čumí jak debil* 😍😍

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama